Historie hradu Starý Jičín

Území obce a její okolí lákalo k osídlení již v pravěku. Procházela tudy prastará spojnice od Jadranu k Baltskému moři, známá též jako jantarová cesta. Výrazná poloha Starojického kopce s možností přehledné kontroly širokého okolí přitahovala příslušníky různých pravěkých kultur. Svědčí o tom četné archeologické nálezy (pazourkové nástroje, ozdoby, keramika, žárové i kostrové hroby) z doby bronzové a laténské, které se vyskytují na kopci i v jeho okolí.

Po osídlení naší vlasti Slovany nabyl Starojický kopec asi záhy funkce strážiska. Koncem 12. nebo na samém počátku 13. století se strážisko mění v pohraniční hrad střežící cestu do Polska. Hrad měl funkci vojenskou, z malé části snad i správní a odpočinkovou. Pod ním vznikla malá osada hradčanů nynější Starý Jičín, který byl asi po nějakou dobu nejzazším trvale osídleným místem při stezce. Nasvědčuje tomu i okolnost, že starojický kostel je zasvěcen sv. Václavu, podle tehdejšího pojetí patronovi státní hranice. Hrad i osada pod ním má nesporně jméno slovanské, související se slovem nebo vlastním jménem Dik -divý člověk, divokých mravů, divočák. Dotvořen příponou -ín znamená Dikův /majetek/.

Starý Jičín se stal již na počátku 13. století tržní vsí. Při spojovacích cestách s okolím vznikaly další kolonizační osady. Tyto se stávají součástí panství, jehož tržním centrem je Starý Jičín. Patrně již kolem r. 1230 získal Starý Jičín s okolím Arnold z Hückeswagenu, šlechtic pocházející z Porýní, jenž zastával dosti významné místo v družině Přemysla Otakara I. První písemná zmínka o hradu pochází ze 14.7.1240, kdy Arnold z Hückeswagenu vydával v "Ditschin" darovací listinu pro premonstráty ve Steinfeldu. Počátkem 14. století se stal držitelem hradu rod pánů z Kravař. Po několika změnách majitelů po husitských válkách získává panství na počátku 16. století rod pánů ze Žerotína. Počátkem třicetileté války ztrácejí Žerotínové panství i hrad, který je v průběhu války obsazován vojsky obou stran. V držení Starého Jičína se v průběhu 17. a 18. století vystřídala řada rodů. Koncem 18. století se hrad i panství dostávají do majetků rodů Seilernů. Vzhledem k nezájmu majitelů hrad rychle podléhal rozkladu. Bohužel ani snaha hraběte dr. Bedřicha Deyma na počátku 20. století nezabránila hlodajícímu zubu času a z kdysi mohutného hradu se stala zřícenina.

V roce 1996 byla obcí zrekonstruována hradní věž. V přízemí věže se nachází stylová restaurace. V patrech byla nainstalována dobová expozice zbroje a dokumentů o hradě a panství Starý Jičín.