Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zoo Ostrava

Historie

brigáda na výsadbu stromků v budoucím parku, r. 1949celkový pohled na zoo v Ostravě-Kunčičkáchhudební pavilon byl dokončen v r. 1954klokan rudý, r. 1954u pokladny, r. 1954u medvědů, r. 1957slon Pepík s O.Vítkovou v kunčické zoovstup do zoo v 60 letechhlavní návštěvnická trasa, r. 1960letní pavilon pro opice, r. 1962letní klec mandrila, r. 1960původní dřevěná restaurace, r. 1960původní dřevěný pavilon pro kočkovité šelmypůvodní medvědinec v r. 1961, tři příkopové výběhy byly dokončeny v r.1963příjezd slona Petra do Ostravy, r.1965Petr a Soňa byli krátkou dobu chováni společněvýstavba pavilonu hrochůhroši v r.1979výstavba pavilonu vodních ptáků začala v 70.letechtransport velbloudů pocházejících z Kazachstánu, r. 1977nosorožci tuponosí byli chováni od r. 1974 do r. 2010transport žiraf Rothschildových v r. 1987orangutan Bimbo slaví narozeninyNejvěším chovatelským úspěchem r. 1983 byl odchov tapíra čabrakového. Tento druh se v ostravské zoo rozmnožoval podruhé.lední medvědi se těšili velké obliběletecký snímek - pavilon slonů s venkovním výběhemprostorná voliéra pro supy bělohlavé byla otevřena v r. 2006komplex  pěti voliér ptáků Tibetu a Číny byl otevřen v r. 2007expozice pro pandu červenou pochází z r. 2008botanická stezka Cesta stínunový pěstební skleník v zázemí zooČitván - nová expozice pro medvědy a hulmany byla otevřena v r. 2010pavilon hrochů po rekonstrukcisoučástí projektu asijského safari bude i výstavba nové vyhlídky u žirafprvní vizualizace nového výběhu pro tygryprvní nákresy k pavilonu evoluce

50. léta – počátky v Ostravě – Kunčičkách

Historie vzniku ostravské zoologické zahrady je úzce spjata s aktivitami horníků dolů Zárubek a Alexander při budování tzv. Hornického sadu v Ostravě - Kunčičkách.  Sad začal vznikat v r. 1948 na šestihektarovém pozemku poblíž dolu Alexander.  Formou brigádnické činnosti se na tom podílela i ostravská veřejnost včetně školní mládeže.

Vzniklý přírodní park sloužil k rekreaci. Jeho součástí bylo např. přírodní jeviště, taneční parket, dětské brouzdaliště i pískoviště. V areálu dokonce byly i dva tenisové kurty, hřiště na volejbal a basketbal.

Na podnět Bohumila Vítka bylo v roce 1949 rozhodnuto zřídit ve vznikajícím parku i tzv. zoo - zahradu. K prvním chovancům patřil jeden srnec, dvě srny a pět bažantů. K nim brzy přibyli pávi a po dokončení voliéry i další ptáci.

Oficiálním datem vzniku ostravské zoo se stal 26. říjen 1951, kdy byla schválena její první zřizovací listina.

V roce 1952 pracovalo v zoo 6 zaměstnanců. V roce 1953 byl Bohumil Vítek pověřen řízením nově vzniklé zoo.

Zoo se v době svého vzniku potýkala s těžkými problémy poválečného období, mimo jiné s katastrofálním nedostatkem stavebního materiálu. Stavební materiál často pocházel z demolic, zoo se obracela k podnikům ostravského kraje s prosbou o pomoc materiálem či výrobky.  O skromných podmínkách svědčí i fakt, že správa zoo byla umístěna v místnosti 3x5 m přímo v objektu stájí.

Obdobné problémy jako s výstavbou řešila kunčická zoo i při chovu zvířat. Velké problémy byly mimo jiné při zajišťování krmiv. V zachovaných písemnostech se uvádí, že opakovaně chyběla krmiva jako slunečnice, proso, ptačí zob a další Při jejich zajišťování několikrát pomohla bratislavská zoo. Nedostatečné byly i možnosti kvalitního uskladnění krmiv. Uvádí se, že v roce 1955 to byla pouze malá lednička na uskladnění masa, jehož měsíční spotřeba v té době činila 600 kg.
Nejcennějším zvířetem kunčické zoo byl samec slona indického Pepík, kterého zoo získala v roce 1956 ze Zoo Praha. Pepík byl do Československa dovezen jako osmiměsíční slůně jako dar vietnamské vlády. Slon, který zažil jak provizorní dřevěnou ubikaci v Kunčičkách i nový pavilon slona z roku 1962 v ostravské Stromovce, uhynul v roce 1964 následkem pádu do příkopu.


60. léta – stěhování a výstavba nové zoo ve Slezské Ostravě

Již při založení zoologické zahrady v Kunčičkách se hledala nová lokalita pro výstavbu nové zoo. Kromě areálu Velkého ostravského lesa, tedy Stromovky ve Slezské Ostravě, byl ve hře také Bělský les na jižním městě, Radvanice a Vřesina.  Pro výběr lokality ve Stromovce hovořil např. členitý terén, rozmanitý lesní porost nebo dostatek povrchové vody. S výstavbou nové zoologické zahrady se začalo v roce 1956.

V únoru 1960 probíhalo stěhování zvířat z Kunčiček. Zvířata byla umístěna do provizorních dřevěných staveb a klecí převezených z Kunčiček, tedy do podmínek, které si dnes dovedeme jen těžko představit.

Zoologická zahrada byla pro veřejnost otevřena 1. 5. 1960 a nutno dodat, že v té době byla v podstatě jedním velkým staveništěm. S příchodem zimy byla teplomilná zvířata přestěhována do rychle dokončeného objektu vytápěného skladu v hospodářské části a zoo byla pro veřejnost až do dubna následujícího roku uzavřena.

Podobně jako tomu bylo předtím v Kunčičkách, i ve Stromovce byla značná část výstavby a dalších prací zpočátku prováděna svépomocí a brigádnickou činností občanů, školní mládeže a místních podniků. Bez jejich pomoci by nová zoologická zahrada v Ostravě mohla jen těžko vzniknout.

Výstavba pokračovala v roce 1963 velice pomalu, v rámci akce Z pracovali v zoo především horničtí důchodci a brigádníci bez odborné kvalifikace. Důchodci tvořili rovněž polovinu z 58 stálých zaměstnanců. Zoo neměla dostatek finančních prostředků na zaplacení pracovníků v produktivním věku.

Postupně byl dotvořen základní návštěvnický okruh, tak jak jej známe dnes a byla vybudována základní infrastruktura potřebná pro fungování zoo (zejména zookuchyně, centrální seník apod.). V této etapě také vznikla většina hlavních expozic a pavilonů, zejména expozice medvědů, pavilon opic, pavilon šelem a „starý“ pavilon slonů. S výjimkou expozice medvědů slouží v různě pozměněné podobě tyto pavilony dodnes.

V 60. letech se kolekce zvířat rozrostla o některé výrazné druhy. V zoo se tak objevil lední medvěd, sajgy tatarské, aligátoři severoameričtí, plameňáci nebo první lidoopi - šimpanzi “Lumba”, “Ňumba” a “Peggy”.

Transportem desetiletí byl dovoz slona afrického “Petra” z pražské zoo v roce 1965. Dle článku z tehdejšího tisku byl jeho příchod do zoologické zahrady v Ostravě důsledkem nevyhovujících prostor pro chov dospělého slona v pražské zoologické zahradě. Zoo Ostrava byla vybrána jako jediná, která tehdy splňovala alespoň minimální požadavky bezkontaktního chovu mohutného a agresivního sloního samce.  I tento slon pobýval v ostravské zoo poměrně krátce, v roce 1968 náhle podlehl infarktu myokardu.

Z konce 60 let pocházejí transporty dalších zvířecích osobností, jež se nesmazatelně zapsaly do historie ostravské zoo. V roce 1967 byla dovezena samice slona indického “Soňa”, která v Ostravě žila až do roku 1991. O dva měsíce později pak sedmiletá samice hrocha obojživelného “Róza”. V červenci 1968 byl na hraničním přechodu Rozvadov převzat od pracovníků Zoo Köln roční sameček hrocha obojživelného “Honza”, který jako jediný z uvedených zvířat žije v ostravské zoo dosud.

70. léta – vstup do první ligy

Sedmdesátá léta byla v ostravské zoo obdobím intenzivní investiční výstavby. Podstatně se zlepšily služby návštěvníkům, zejména po otevření nového parkoviště a samoobslužné restaurace. V zázemí zoo byla vybudována multifunkční budova sloužící jako odchovna mláďat, krmných zvířat a zimoviště ptáků. Dokončen byl i objekt karantény a veterinární ošetřovny a byla zrekonstruována zookuchyně.

V roce 1975 byl pro veřejnost otevřen pavilon hrochů. Hroši se tak přestěhovali z prostor, který později sloužil pro chov tapírů a kapybar a v němž je nyní umístěna noční expozice.

Ze sedmdesátých let pochází také původní dětská zoo a expozice pro gibony na rybníku u dnešního výběhu slonů.  Dnes slouží pro chov lemurů.

V dolní části zahrady byly postaveny dva prostorné příkopové výběhy jako základ budoucí expozice afrických kopytníků. Tyto výběhy sloužily několik let pro chov lam, velbloudů, kulanů nebo poníků. Expozice afrických zvířat byla dostavěna až v osmdesátých letech stejně jako další rozestavěné stavby ze sedmdesátých let - pavilon vodních ptáků, malých šelem a výukové středisko.

70. léta jsou ve znamení chovatelské profilace zoo a výrazného zkvalitnění skladby chovaných zvířat. I za cenu dočasného poklesu počtu zvířat bylo započato s chovem skutečných chovatelských „špeků“. V ostravské zoo se tak poprvé objevili nosorožci tuponosí, jeleni milu, jeleni lyrorozí, zebry Grévyho, kočkodani Dianini, levharti mandžuští, kulani, tapíři čabrakoví, tygři sumaterští a další. Nutno dodat, že se však již nejednalo o jednotlivá, přestárlá či jinak chovatelský nevhodná zvířata, ale mnohdy o perspektivní chovné páry či skupiny. Protože se u řady nových druhů postupně dařilo i s jejich odchovy, lze toto období bez nadsázky označit za chovatelský zlatý věk ostravské zoo, ze kterého zoo těžila i v následující dekádě a který ji zařadil mezi nejlepší zařízení svého druhu v rámci tehdejšího Československa.

Rok 1972 byl rokem nejrozsáhlejšího dovozu zvířat z tehdejšího SSSR. Byl importován pár mláďat medvěda ledního “Fram” a “Vega”, trio losů a trio velbloudů dvouhrbých. Medvědice “Vega” se dožila úctyhodných 34 let, a když v roce 2006 uhynula, vedení ostravské zoo se vzhledem k prostorovým podmínkám výběhu medvědů rozhodlo chov ledních medvědů dále neobnovovat.

V roce 1974 dorazil do zoo další mimořádně cenný transport - nosorožci tuponosí “Natal” a “Dinah” pocházející z Jihoafrické republiky. Nosorožec “Natal” dnes žije v zoo ve Dvoře Králové, “Dinah” uhynula v roce 2008.  Oba nosorožci byli již od počátku chováni v nevhodných podmínkách a i z tohoto důvodu se nikdy nerozmnožili. Odchodem “Natala” do zoo ve Dvoře Králové v roce 2010 byl ukončen jejich chov v ostravské zoologické zahradě.

80. léta – počátek stagnace

Zatímco v první polovině dekády jsou postupně dokončovány či uváděny do provozu investice započaté ještě na konci let 70. (pavilon vodních ptáků, výukové středisko, pavilon afrických zvířat), ke konci 80. let již jakákoliv investiční výstavba zcela ustává.

V chovatelské oblasti se již neobjevuje tolik nových druhů jako v předchozí dekádě, přesto stojí za zmínku např. medvědi syrští, binturongové či orangutan. Sameček orangutana „Bimbo“ se stal jedním z nejpopulárnějších zvířat ostravské zoo osmdesátých a začátku devadesátých let. „Bimbo“ žil v Ostravě od r. 1981 do r. 1993, kdy byl na doporučení koordinátora přesunut do jiné zoologické zahrady.

Poprvé je v historii českých a slovenských zoologických zahrad odchováno např. mládě plameňáka kubánského, levharta cejlonského, bernešky havajské, rysa červeného nebo labutě trubače.  

90. léta – doba útlumu ale i postupné stabilizace

Podobně jako tomu bylo ve všech ostatních českých zoo, také ostravská zoologická zahrada procházela v první polovině devadesátých let obdobím nestability a oprávněných obav o svou další budoucnost. Téměř zcela ustala jakákoliv investiční činnost a změny se dotkly i druhové skladby zvířat. Dochází k postupnému úbytku velkých druhů savců (ukončen byl např. chov velkých turů či slonů).

Situace se začíná stabilizovat ve druhé polovině 90. let, kdy se objevují i první menší investice – nové voliéry dravých ptáků (1997), nová expozice rysů a voliéry papoušků a handicapovaných ptáků (vše 1998), nových seníků se dočkali jeleni (1999).

Z nových druhů zmiňme rysy kanadské nebo siky vietnamské. Dochází k výraznému rozšíření chovu papoušků a vrubozobých ptáků. Důkazem navracející se stabilizace a pomalého vzestupu ostravské zoo bylo její přijetí do prestižní Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) v roce 1996.


Milénium – čas nového rozvoje

Stejně jako ve druhé polovině devadesátých let, pokračovala i v prvních letech nového tisíciletí výstavba expozic menšího rozsahu. V roce 2000 to byl nový výběh pro lvy a zimoviště plameňáků.

Za zlomovou událost, která udělala definitivní tečku za další stagnací ostravské zoo, lze považovat výstavbu a otevření nového a moderního pavilonu slonů (2004). Současně byla v tomto roce ostravská zoo přijata do Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA).

Zejména díky finanční podpoře a přízni zřizovatele zoo statutárního města Ostrava byly postupně dokončeny a zpřístupněny nové expozice pro poníky a osly, voliéra pro supy bělohlavé, voliéry ptáků Tibetu a Číny, expozice jeřábů a pandy červené.

V roce 2005 byly dokončeny a zpřístupněny botanické stezky, na něž navázala výstavba nových skleníků  sloužících jako zázemí botanického oddělení. Ostravská zoo se tak začíná profilovat nejen jako zoologická, ale rovněž i botanická zahrada.

Vrcholem rozvoje první dekády nového milénia bylo dokončení a otevření (2010) nového expozičního komplexu pro medvědy a hulmany nazvaného Čitván a nové dětské zoo.

Tolik potřebných investic se dočkalo rovněž zázemí zoo. Byla provedena rozsáhlá plynofikace, postaveno několik čističek odpadních vod včetně kanalizace a také modernizováno chovatelské zázemí včetně zázemí pro ryby a plazy. Současně s výstavbou nových objektů došlo k demolici některých starých a zcela nevyhovujících staveb jakými byla např. letní restaurace, starý skleník nebo staré voliéry ptáků u hlavní cesty.

V chovatelské oblasti došlo na jedné straně k postupnému ukončení chovu některých velkých druhů savců (např. pumy, jaguáři, lední medvědi, nosorožci), současně však došlo k výraznému rozšíření druhové pestrosti o druhy v Ostravě dříve téměř nechované, jako jsou plazi, ryby, obojživelníci a bezobratlí. Mezi největší chovatelské novinky nového milénia lze vedle toho řadit lemury Sclaterovy, jeřáby sibiřské, pardály obláčkové atd.

2011…… - další směřování

Za velké podpory statutárního města Ostrava má ostravská zoo díky připravovaným projektům v následující dekádě našlápnuto k výrazné změně své tváře, která ji posune opět na přední místo v rámci zoologických zahrad v ČR.

Již na počátku tohoto období by se návštěvníci zoo měli dočkat moderní restaurace s celoročním provozem spojené s výukovým sálem a venkovním vodním světem, který vyroste zhruba na místě, kde stála původní letní restaurace.

Přestavby se dočká také jeden z rybníků, který bude mimo jiné sloužit jako průchozí ostrovní expozice s volně se mezi návštěvníky pohybujícími lemury.

Připravovaný nový vstupní areál by měl nahradit ten stávající a výrazně zvýšit komfort návštěvníků. Vedle samotných pokladen, nové zooprodejny a toalet bude zahrnovat také nové zázemí pro správu zoo.

Dalším projektem je expozice pro tuleně a tučňáky, která by měla nahradit starý betonový medvědinec v centrální části zoo. Možnost pozorovat plavající tučňáky pod sklem jistě výrazně zvýší atraktivitu této části zoo a snad i v očích návštěvníků plnohodnotně nahradí zde dříve chované lední medvědy.

V ostravské zoo doposud nevyužitý způsob prezentace zvířat nabídne návštěvníků asijské safari, které je plánováno na louce za výběhem velbloudů.

Nové expozice se dočkají také tygři, a to na doposud nevyužívané ploše lesa na cestě od pavilonu afrických zvířat (plochou zhruba desetkrát větší než je stávající výběh tygrů). Součástí komplexu, bude rovněž velká průchozí voliéra vodních ptáků.

Nejnáročnějším z plánovaných projektů bude přestavba pavilonu vodních ptáků na pavilon evoluce, který bude přednostně určen pro skupinu šimpanzů a některých dalších druhů afrických primátů a bude doplněn o řadu menších druhů zvířat.

Vedle těchto „velkých“ projektů bude zoo i nadále pokračovat s celou řadou změn menšího rozsahu, jako jsou např. estetizace starších pavilonů či budování menších expozic naší fauny v rámci botanických stezek.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář