Kudy po Moravě

Vítkovický zámek je dnes jedinou původní stavbou v areálu společnosti VÍTKOVICE pocházející z první poloviny 19. století. Byl postaven v roce 1847 jako reprezentační budova, nebo též „Centralhaus“, byl sídlem ředitele železáren, resp. v letech 1873-1939 generálního ředitele Vítkovického horního a hutního těžířstva. Část místností užívali majitelé těžířstva při svých příležitostných pobytech ve Vítkovicích. Původně si pro tento účel vybudovali v roce 1844 vilu, která stala blíže k závodu, ale ta později sloužila jiným účelům. Rothschildové totiž navštěvovali železárny jen sporadicky – například při zasedání těžařské rady nebo když přijela mimořádně významná návštěva (jako císař František Josef I., prezidenti T.G. Masaryk a Eduard Beneš apod.).

Autorem projektu budovy byl stavitel Antonín Krause. Dvoupodlažní empírová stavba se střešním balkónem byla obklopena zahradou ve stylu zámeckých parků, oživena vodotryskem, altánky, ozdobnými záhony a vzácnými dřevinami. Zahrady se táhly i v prostoru od ulice Maxovy (dnes Výstavní) až k náměstí.

K větším stavebním úpravám v budově docházelo obvykle v souvislosti s nástupem nového generálního ředitele: tedy v roce 1916, když nastoupil do funkce Adolf Sonnenschein a v roce 1932, když byl generálním ředitelem jmenován Oskar Federer. K rozsáhlým a architektonicky necitlivým změnám došlo po roce 1948, když bylo rozhodnuto o využití zámku pro potřeby podnikových organizací ROH, KSČ a ČSM, byla zde rovněž umístěna redakce Jiskry a kádrové oddělení, později útvar Výchova a vzdělávání a Technická knihovna. Poslední zásahy do původní stavby byly provedeny v souvislosti s přípravou stálé expozice podnikového muzea, které bylo zřízeno v prostorách prvního poschodí v roce 1971. Přestože je vítkovický zámek kulturní památkou, léta byl  prázdný a chátral. Během několika měsíců se však tato více než stošedesátiletá budova proměnila v nádherný historický objekt, z něhož doslova dýchá kouzlo minulosti. 
 

První plány na rekonstrukci zámku a přilehlých budov  ve stádiu Studie byly zpracovány projektanty Studia Ranný Vítkovice v září 2008, projekt ke stavebnímu řízení byl zpracován během října a listopadu 2008 a v průběhu února 2009 byly dokončeny prováděcí projekty. S vlastní rekonstrukcí zámku v hodnotě více než 100 mil začali pracovníci společnosti VÍTKOVICE REALITY DEVELOPMENTS v polovině ledna 2008. Do konce roku byly především díky jejich mimořádnému úsilí spolu s dodavateli a projektanty všechny objekty řádně zkolaudovány.  Rekonstrukce nebyla vůbec jednoduchá už proto, že se každý krok musel konzultovat s památkáři. Výsledek však stojí za to. Vítkovickému zámku se podařilo vrátit původní lesk.

Areál Zámek se skládá z 6 objektů:

• objekt č. 1 – zámek z roku 1847
• objekt č. 2 – budova koňských stájí z r. 1847 a přístavba z r. 1916 – nově navržený objekt Galerie
• objekt č. 3 – nově navržený objekt na místě původní budovy kravského chléva (objekt z r. 1847 zbourán v 50. letech 20. století) – výhledově řešený objekt jako venkovní Galerie (bude realizováno po vyřešení majetkoprávních vztahů)
• objekt č. 4 – severní zahradní dům – nově navržený objekt správy areálu
• objekt č. 5 – garáž z r. 1916 – nově navržený objekt ostrahy
• objekt č. 6 – přemístěný výstavní pavilon s funkcí zahradního altánu

Smyslem rekonstrukce bylo navrátit Zámku jeho původní reprezentativní charakter včetně reprezentativních kancelářských prostor a  plnohodnotného využití podkroví. Veřejně přístupným  prostorem je přilehlý objekt „galerie“, v kterém budou pro studijní účely veřejnosti soustředěny historické dokumenty.  

Rekonstrukcí „Areálu zámek“ byl dokončen významný milník v revitalizaci územních celků v majetku VÍTKOVICE MACHINERY GROUP. Původně značně narušené objekty areálu a téměř neexistující zahrada byly povýšeny na velmi důstojnou a elegantní kompozici budov reprezentujících celoevropský historický význam značky „VÍTKOVICE“. Způsob architektonického řešení celého areálu důsledně dodržel původní kompoziční zásady. Míra a citlivost v použití soudobých materiálů dodávají areálu nádech pokory k historii a současně mu dávají nádech neotřelého, moderního, svěžího areálu, který svojí náplní pokračuje soudobým plnohodnotným životem a vytváří předpoklady i do budoucna.  

Zásadou přístupu k architektonickému řešení bylo důsledné dodržení původních kompozičních zásad klasicistní stavby, očistění dispozic o necitlivé zásahy dob minulých a citlivé použití moderních, inovativních materiálů a forem u soudobých součástí objektu. Cílem bylo, aby navržené řešení působilo vyváženým dojmem s nádechem pokory k historii a současně aby stavbě dalo nádech neotřelé, moderní, svěží architektury, která umožní objektu žít soudobým plnohodnotným životem a vytvoří předpoklady i do budoucna. Z původních interierů ze zachovalo velmi malé torzo nábytku, který byl repasován a použit. Řešení interierů umožňuje pořádání společenských akcí, má reprezantativní charakter, je sbírkou umění. Přístup k interierům jednotlivých sálů, salonků dokumentuje historické průsečíky kterými VÍTKOVICE prošly, součástí interierů jsou umělecká díla a  předměty dokumentující historii značky VÍTKOVICE. 

Nechybí zde ani moderní technické vybavení jako je audio−video technika v kinosále, kamery, klimatizace, dálkově ovládaná světla v místnostech a jiné technické detaily, které jsou v dnešní době nutností. Ve všech místnostech jsou kazetové podlahy, které jsou velmi podobné těm původním, nábytek je původní i nově vyrobený podle stylu jednotlivých místností a sálů, doplněný dále závěsy, záclonami, architektonickými svítidly−lustry, obrazy a dalšími dekoracemi. Některé místnosti v druhém patře jsou dokonce vyzdobeny na zakázku vyrobenými replikami historických lustrů. Původní je rekonstruované dřevěné schodiště a také okna ve všech místnostech, která prošla rekonstrukcí i se svým naprosto originálním, složitým, ale nádherným systémem otevírání. Hlavní vstup, který v uplynulých letech byl jen pro pěší přímo z ulice Výstavní, je nyní přemístěn o kousek dál tak, aby do areálu mohla pohodlně přijíždět i auta. Pro ně zde vzniklo také několik parkovacích míst, jejichž povrch tvoří kostková dlažba. Ta se objevuje v celém venkovním areálu zámečku, a to v různých velikostech. A jaké  je využití  zrekonstruovaného zámku? V přízemí jsou vybudovány jednací salonky, patro pak zabírají kanceláře, a to včetně kanceláře předsedy představenstva. A zajímavostí je zcela jistě i nová výstavní galerie v podkroví budovy, do níž již nyní pronikají sluneční či měsíční paprsky skrz střešní okno…